Zpráva ze závodu ve Francii

             Ahoj všem mototygrům a jejich příznivcům. Nová sezóna již běží a tak je tu i první zprávička o tom, jak začala.

            Zima byla celkem dlouhá i díky zranění, které jsem měl na konci minulé sezóny a jak už bývá u mě zvykem, zimní příprava byla bez motorky. Tu jsem si přivezl až v půlce března a okamžitě jsem začal najíždět kilometry v terénu, abych se alespoň trochu rozjel po téměř 5-ti měsíční pauze. Trénink probíhal převážně na naší trati, na motokrose v Bělé pod Bezdězem (3. místo v licencích) a poslední trénink se konal za účasti mototigeru v Trutnově. Tedy zhruba po 14-ti denním tréninku jsem odjížděl na první závod ME ve Francii (hodně odvážnéJ)

             Do Francie jsem odjížděl už v úterý odpoledne s týmem KTM SETTE CZ. Do dějiště tohoto šampionátu, městečka Riom es Montages, jsme dorazili ve středu v 10 dopoledne. Odpoledne jsme si prošli všechny 3 rychlostní zkoušky. První krostest začal menší motokrosovou tratí, poté následovala členitá louka se skalkami. Z této louky se najelo přes kamenou stěnu do velmi náročného úseku(sjezd, výjezd, kameny, kořeny a skalky). Test končil opět zatáčkami na louce. Druhý kros byl opět na dvou odkloněných a členitých loukách s břidlicovým výjezdem. Nakonec jsme si nechali extrémtest. Ten byl opravdu propracovaný a nejen já jsem na něho koukal s otevřenou pusou. V krátkosti popíšu jak následovali překážky. 4 metrová stěna nahoru a dolů, kamenitá pěšinka, drobný výjezd, opět stěna dolů a nahoru, šikmina s kameny a pařízky (zde se nechalo sjet pod ní ale byly tam hned pod sjezdem klády), hromada kamení a pak už jen klády různých velikostí poskládané na všemožné způsoby. Měli jsme tedy co řešitJ. Ve čtvrtek jsme znovu procházeli rychlostky a zkoušeli motorky. V pátek probíhali přejímky a  příprava na závody. Po celou tu dobu bylo polojasno, foukal celkem silný a bylo chladno.

              V sobotu ráno před startem závodu začalo pršet a s drobnými výjimkami pršelo až do našeho odjezdu. Po oba dny se jely 2 kola a v každém kole byly 3 časové kontroly. Celkem se za den jelo zhruba 7 hodin. Už od začátku prvního kola bylo jasné, že to bude opravdu těžký závod. I počet startujících byl celkem ohromující. S francouzským přeborem (nebo mistrákem-nevím?) nás jelo skoro 400 jezdců. Všude přítomné, zablácené, volné kameny a skalky, rozblácené výjezdy a drážky. To vše nám nedalo ani chvilku odpočinku. Takže pro odpočinek zbývali už jen časovky, ale tam jsme si najížděli max. 5 minut, když všechno dobře vycházelo. Extrém test se v prvním kole neměřil a ve druhém kole se jel už ve zkrácené podobě, protože celý byl už nesjízdný. Na krostestech dělaly problémy hlavně skalnaté a kamenité úseky, kde malé zaváhaní nebo ucpání tratě pomalejším jezdcem znamenalo i minutové ztráty. Mně hned v první časovce spadnul řetěz a tak mě drobná oprava stála zhruba 4 minutky a jelikož časy byly opravdu našponované, chytal jsem 2 minuty. Od půlky závodu mě navíc začala zlobit motorka, která občas chcípla a nechtěla chytit a ve druhém kole se dokonce  zastavila skoro na 20 minut a tak jsem pěkně promočený promrznul mezi polema.Chytal jsem tedy skoro půl hodiny a chtěl jsem to zabalit,ale než jsem dojel do časovky tak jsem si to rozmyslel a chtěl jsem to za každou cenu dojet. Avšak na konci předposlední časovky mi prasknul řetěz a namotal se okolo řadičky a bylo po nadějích. Skončil jsem 45 minut před cílem. Motorku jsem tedy dal za pomocí mechaniků Pavla a lavora do kupy (za což jim děkuji) a na poslední chvíli jsem ji předal. Při montování jsme ještě přišli na proražené víko spojky, které jsme museli zalepit a ulomené vodítko, které jsem stačil pouze zdrátovat.

             V neděli byl déšť ještě silnější. Hned ráno jsem na trati vyměnil ulomené vodítko a spěchal jsem dohnat ztrátu způsobenou touto opravou. Jenže opět začala zlobit motorka  a tak jsem znovu po první časovce chytal 5 minut. Ale pokračoval jsem dál. Rychlostky jsem jel spíš na objetí než že bych závodil, ale jel jsem a nechytal jsem. Bohužel v první časovce druhého kola se  úplně na stejném místě rozhodla motorka opět stávkovat a nechala mě znovu cca 20 minut vymrznout. Jenomže v neděli už bylo velké procento odpadnutých jezdců a tak už za mnou skoro nikdo nejel a já jsem z toho všeho byl celkem dost psychicky zdeptanej, ale i přesto jsem se rozhodnul závod dojet. Trať však byla opravdu velmi náročná protože déšť neustával a já se prodíral sám francouzskými lesy. Jenže nastal další problém. V jedné mezi jsem upadnul na krátkou nohu a motorku jsem už nenastartoval. Startpáka i startér se kousli. Kolem projelo ještě asi 5 jezdců a pak už nikdo. Jenom já, déšť a motorka, která nešla ani nikam tlačit. Naštěstí přišlo pár domorodců, kteří mě asi po hodině s motorkou pomohli na silnici a dokonce dojeli do depa a našli kluky a ty pak pro mě dojeli dodávkou. Moc pěknej zážitekJ. Podtrženo sečteno tím, že jsem loni nejel žádný těžký závod a letos jsem nebyl ani moc rozjetej, tak to byly úplně brutální závody, které dělaly starosti i rozjetějším klukům a je škoda že mě tak trochu zklamala i technika. Doufejme, že to bude na příštím ME v Maďarsku lepší.

             No a ještě stručně k závadě na motorce. Pročistili jsme karburátor, nic zvláštního jsme neobjevili tak doufám že už to zlobit nebude. A druhá závada byla způsobena následovně: když mi prasknul v sobotu řetěz, dal velkou ránu na řadičku a tím se ulomil v převodovce doraz na řazení, který se pohyboval celou neděli v převodovce až se po pádu zaseknul a znemožnil tak nastartování. Závada je odstraněna tak snad bude vše v pořádku.

               Ze stručné zprávičky se stal takřka román, ale zážitků bylo opravdu dostJ. Takže se mějte všichni hezky a kdo může tak pořádně trénujteJ

                                                                                                                                           Zdraví carda