Uhlířské Janovice 20. - 21. 9 2008

              Ahoj mototigříci, 
              tak nám září pěkně rychle uteklo a je potřeba napsat jak se po závodní stránce vedlo.

            Nejdříve se ještě vrátím k poslednímu víkendu v srpnu, kdy jsem si byl zazávodit na volném enduro závodě v Opařanech. Jednalo se o jednodenní enduro rozdělené na 3 třídy v licenční kategorii a 3 třídy v kategorii hobby. Vzhledem k tomu, že současně startovala šestidenní v Řecku, nebyli zde všichni z české endurácké špičky. Ale i přesto se zde několik rychlých jezdců sešlo. Cíl jsem měl jasný a to sice vyhrát ve své třídě a pokud možno i absolutně. Trať se skládala ze dvou časovek, jeli se 3 kola a časy byli konečně trochu našponované a tak se muselo chvátat, aby bylo něco najeto. A to se většině jezdců moc nedařilo a chytali. Ovšem zkušenější jezdci nechytali a tak se muselo rozhodnout na dvou rychlostních zkouškách. Jak trať, tak rychlostní zkoušky byly perfektně připravené a byly to opravdu pěkné závody. A jak to tedy dopadlo? Ve třídě jsem vyhrál, ale absolutně jsem nestačil na nestárnoucího veterána Vojkůvku a skončil jsem o 9 vteřin druhý.

         O dalších dvou víkendech jsem absolvoval krajský přebor v motokrosu v Nové Pace a Klášterci v Orlických horách. V obou závodech jsem měl špatné první jízdy, kdy jsem bojoval hlavně se svýma rukama, ale druhé jízdy byly vždy lepší a v půlce startovního pole se už nechalo závodit. Byl to dobrý trénink.

         Vrcholem září a celého roku byl poslední závod MČR Enduro v Uhlířských Janovicích. Před tímto závodem jsem byl čtvrtý o 1 bod za třetím a asi bod nebo dva před pátým. Do dějiště jsem dorazil v pátek po obědě a vyrazil jsem na obhlídku rychlostek. Byly celkem 2.

         Endurotest začal několika zatáčkami na odkloněné louce, poté se vjelo do lesa, který byl zakončen velkým prašným výjezdem a sjezdem na mýtině a celý endurotest končil bažinou a cílovou žumpičkou. Crostest byl namotaný na několika členitých loukách a nechyběl ani menší šnek. Oba testy jsme jezdili lehce pod 6 minut. Po projití rychlostek jsem dodělal poslední úpravičky na motorce a předal jsem ji do depa. V sobotu ráno za mnou dorazila první část fanouškovské výpravy ve složení: ségra, Luboš, Kája , Vráťa a pan Bartoníček. Luboš s Vráťou vyrazili okouknout záludnosti tratě na svých motorkách a zbytek výpravy mě obsluhoval před rychlostkama. V sobotu jsem chtěl dobře zajet a posunout se na třetí místo. Ovšem Lukáš Sedláček, který byl právě na tom třetím místě, jel bez téměř bez chyb a já jsem nějaké menší chyby udělal a tudíž jsem na něho nestačil a na poslední vložce mě ještě přeskočil o 1 vteřinu jeho týmový kolega Malkus a po prvním dnu jsem tedy ztrácel na třetí místo už 5 bodů a smiřoval jsem se se 4. místem. V neděli mě přijela podpořit ještě druhá část výpravy a to sice ta pardubická. Lucka o berlíchJ s mámou a ségrou Terezou. Držely mi palce na rychlostních zkouškách a pohledem mě hnali dopředuJ. Jelikož jsem si řekl, že už nemám co ztratit, jelo se mi lehčeji bez nervů a chtěl jsem překvapit rychlými časy. A to se hned v prvním kole podařilo a oba testy jsem zajel na druhém místě ve třídě za Martinem Kuklíkem, který bojoval o titul s Majklem. Toho moje časy zřejmě také trochu zaskočily a místo aby bojoval o titul s Martinem bojoval o druhé místo se mnou a Martin se mu vzdaloval. Mně se jelo fakt dobře, navigace v blátě v podobě mojí výpravy fungovala výborně a nedělal jsem zásadní chyby. V druhém kole jsem byl pomalejší a propadl jsem se na třetí místo a posléze o 1 vteřinu na 4. místo. Takový stav byl před posledním testem, do kterého jsem vložil všechny zbylé síly a ve třídě jsem ho vyhrál. O to smutnější bylo konstatování ségry, která počítala průběžně časy. Poskočil jsem zpátky na 3. místo, ale pouhých 0,16 vteřiny jsem ztrácel na 2. místo a tento malý zlomek vteřiny mě dělil i od 3.místa za celý rok, ve které jsem už po sobotě moc nedoufal. Každopádně jsem byl s tímto závodem naprosto spokojen, protože to byla nádherná trať s obtížnými výjezdy a sjezdy, kamením i vodou. Rychlostky nebyly jednotvárné a dalo se na nich krásně závodit. Prostě tohle byly pravé enduro závody.

            A se svým výsledkem jsem byl spokojen, protože hlavně v neděli jsem myslím zajel dobře, což dokazuje i 7.místo absolutně. Ale první místo to nebylo tak abych se zas moc nepřechválilJ. Nakonec chci poděkovat všem co mi na tomto závodě pomohli  a podpořili mě a  díky nim se mi povedlo takhle  dobře zajet. 

           Sezóna se tedy pomalu blíží ke konci a ještě mě čeká pár volnějších závodů a hlavně Mistrovství světa u NáchodaJ, kterého by se měl zúčastnit i táta ve veteránech a které se jede 1.listopadu.

                                                                            Mějte se hezky
                                                                                                      Carda