Přejeme našemu bojovníkovi Tomášovi dosažení cílového checkpointu Erzbergrodea 2012.

Fandíme jeho číslu do Iron Road Prologu 1442

 FOTO z Erzbergu 2011  ZDE

FOTO z Erzbergu 2011 od Radky Tůmové  ZDE

Zpráva z Erzbergrodea 2011

22. 6.2011

Odjíždíme z našeho městečka Miletína v počtu 13 tygrů plus dvou profi závodníků Tomáše Císaře #1371 a Luďka Bučka #1655. Cesta proběhla narozdíl od minule bez problémů, protože jsme se nekochali zbloudilí ve středu Lince. Panovaly určité obavy ohledně vstupu do závodiště, jelikož letos je Erzbergrodeo zařazené do MS extrémních soutěží, podmínky jsou zpřísněné a zmatek pořadatelů z loňského roku si dobře pamatujeme. Vše se potvrdilo. Nekonečné dohady, kde budeme parkovat – dostali jsme místo cca 3 km od centra. Na tyto podmínky jsme nepřistoupili a situace se začala přiostřovat. Arogantní polopolicajti nás nakonec vykázali z depa s tím, ať si přijedeme druhý den v 7 hodin ráno. Ač jsme zaplatili parkovné a vstupy cca 21 000,--, čekala nás noc kdesi ve vesnici. Totální hnus, všichni nasraný – nemít závodníky, jedeme domů. Toho parchanta, co nás vykázal, si, jak doufáme, ještě vychutnáme! Jenže onen magor nepočítal s českým lidem a jeho vynalézavostí. Pod rouškou noci, asi mezi druhou a třetí hodinou ranní všechna naše auta a materiál propluly  do závodnického depa, kde jsme našli krásné místo a stojíme pěkně vedle sebe. Prší, ale není zima. Jdeme si na chvíli lehnout, čeká nás budíček v 7.00, všechno rozložit a hurá na registraci.

 23.6.2011

Probouzíme se do deštivého rána, registrujeme závodníky, zbytek členů Mototigeru staví stany a zázemí. Do oběda máme všechno hotovo. Docela utahaní si dáme po obědě siestu. Zjišťujeme základní údaje, a to 1898 registrovaných závodníků plus jeden debil pořadatel. Luděk se zúčastnil 1. závodu do strmého vrchu – Rocket Ride. Jedná se o výjezd do třech po sobě následujících kopců v celkové délce cca 250 m. Skončil na 98. místě, což nebyl špatný výkon. Odpoledne začíná opět pršet a vichr, jsme prostě v Alpách. V noci žádná změna, museli jsme zatopit, aby se nám hezky spalo.

 24.6.2011

Ráno začíná příprava na první Iron Road Prolog. Jde o kvalifikaci, která určí podle dosažených časů pouze 500 šťastlivců – nebo vlastně i chudáků – kteří stanou na dně lomu ke startu hlavního závodu Red Bull Hare Scramble. Příprava sestává z výměny převodů, protože maximální rychlost je okolo 150 

-160 km/hod a endura nejsou na tento kalup nastavená. K tomu pěkně nové, měkké pláště z důvodu záběru, nové oleje, brzdové desky, přestavení tlumičů. Poté kontrola celkového stavu motocyklů a hurá na start. Tomáš i Luděk vyrážejí okolo 14.00 hod. První dojmy – Tomáš: „Celkově jsem spokojený, žádná velká chyba nebyla, kromě motání se pomalejších jezdců“. Než se vyjádří Luděk, musím předeslat, že bdělému oku předsedy Luboše uniklo namontování duše do zadního kola, místo neprůrazové výplně. Luděk – „Na šestém kilometru prologu jsem píchnul a zbytek jel po prázdném  kole, takže dobrý výsledek se nedá čekat.“ Hned po dojezdu běžel k Michelinu a mousse je již namontován. Ještě nás čeká Jízda králů. Jedná se o průjezd městem Eisenerz, které se nachází na úpatí lomu. Představují se v ní jednotlivé týmy včetně továrních jezdců a jejich maskotů. Po návratu z Jízdy králů náš velký tygr, kterého jsme měli  přivázaného ke čtyřkolce, poutal velkou pozornost jak malých dětí, tak i dospělých fotografů. Můžete nás vidět na youtube pod názvem Sturm auf Eisenerz Part 1 – cca v 5. minutě. 

Docela se vyčasilo, najíme se po náročném dnu plus nějaký ten Staropramen a budeme čekat na výsledky prvního dne kvalifikace. Je skoro půlnoc a víme, že Tomáš postoupí do hlavního závodu, protože prolog dokončil na 98. místě. Paráda! Luděk z důvodu defektu skončil za pětistovkou postupujících na 648. místě. Nicméně zítra je další kolo a ještě se můžou oba závodníci zlepšit. Tomáš se umístil jako nejlepší z České republiky. V noci opět prudký déšť v kombinaci s kroupami a zima.

 25.6.2011

Spolu s deštivým ránem a celým dopolednem odpadá možnost Tomášova velkého zlepšení, protože trať prologu je rozbitá, kluzké kamenné desky a velké kaluže víc nedovolí. Šanci má Luďa, probojovat se o více jak 100 míst by neměl být problém. Naděje padá v začátku prologu – smyk na kamení, pád, uražení kompletní spojky a je po postupu. Je z toho smutný, ale my ho ukonejšíme – hlavně, že nedošlo ke zranění. Tomáš projel bez problémů, ale jak sám říkal, asi to bylo pomalejší. Neustále prší, už to stojí za hovno – a zima k tomu. Večer příprava Tomášovy motorky na hlavní závod zabere tak tři hoďky, a potom čekat na kompletní výsledky. Doufáme, že udrží první stovku, protože se startuje po padesáti jezdcích  v jedné lajně, takže start z druhé řady je velká výhoda. Vaříme, pečeme, grilujeme, ať máme zítra velkou sílu – bude jistě potřeba, bez pomoci se tento extrém nedá absolvovat. Pozdní uveřejnění výsledků nám přineslo velkou radost, protože Tomáš skončil absolutně na 50. místě, a to přineslo zlepšení startovního čísla na 74.  Absolutně nejlepší výsledek z České republiky.

 26.6.2011

Budíček v 7.00, příprava tahačů na jednotlivé sekce. Odjíždíme autobusy v 9.30. Tomáš jede na start v 10.30. Do startu závodu je nutno narovnat všechny jezdce na dno lomu. Přesně ve 12.00 vyráží první lajna a za ní už Tomáš. Lom projede bez problémů, ale hlavní hrůza čeká v lese plném kořenů a vody. Následují další nesmyslné výjezdy a sjezdy, ve kterých bez pomoci nemá šanci. Vloni byl Erzberg jednodušší, trvalý déšt udělal svou práci. Tomáš končí na 11.checkpointu, servanej jako pes. Z České republiky na 11. checkpoint dojel akorát on plus Koerber. Jeho celkové umístění je 89. místo. Gratulujeme, v těchto podmínkách dokázal využít svých letitých zkušeností v závodech endura.

Odjíždíme v pondělí ráno a jako naschvál začíná svítit sluníčko. Jsme rádi, že se vracíme všichni ve zdraví a dle Tomášových slov musíme tu horu pokořit... To asi vypadá na další návštěvu příští rok. Zdravíme všechny naše příznivce.

 Za Mototigerteam Luboš Kafka

     14.11.2010-Oznamujeme dvojku našich reprezentantů na Erzbergrodeo 2011

 FOTO z Erzbergu 2010  ZDE

       12.6.2010 - Zdravím všechny naše vážené sponzory a přátele Mototigerteamu.

 Povím vám hezkou pohádku o strašidelném lomu Erzbergu, odvážném rytíři Tomášovi a jeho družině. Můžete v klidu číst až do šťastného konce.     

Ve středu 2.6. celá družina v počtu 12 lidí vyrazila za velkou neznámou  520 km vzdálenou horou. Výbavu měla vcelku dobrou –  šest silných motokoní plus dva čtyřkolové kočáry a nějaké povozy na spaní, včetně kvasu od Staropramenu. Cesta uběhla celkem dobře až na drobné bloudění v království Linz   a nepřestávajícímu dešti, bubnujícímu k útoku.    

Po rozbití naší základny, které probíhalo za velkého zmatku pořadatelů turnaje – zde musím uvést, že tato vlastnost je do neděle neopustila - jsme pokecali, popili mok a šli v klidu spát. Ráno ve čtvrtek budíček v 6.30 a příprava na technickou přejímku a vyfasování startovního čísla. Neustálý déšť, teplota 5 – 6 stupňů… prostě hnus. Odpoledne se vyložily i stroje k prvnímu seznámení s lomem Erzberg. Po návratu (zmoklí jako slepice) se vařil čajíček a grog – sušit nebylo kde.    

V pátek první zápas pro rytíře Tomáše, a to kvalifikace na hlavní finále. Přihlášeno k turnaji bylo 1 800 jezdců, do finálového závodu postoupí pouze 500 nejlepších. Nervozita žádná, protože Tomáš na ně určitě má. Proběhla tajná sázka v družině na jeho umístění. Vyhrál Martin N., který se nejvíc přiblížil jeho skvělému 95. místu v prvním Iron Road Prologu. Našel se však také jeden ze spodiny družiny, Rossi, který tipoval 427. místo… byl potrestán - zakouřili jsme mu jeho homosexuální stan. Odpoledne opět vytrvalý déšť a zima. 

V sobotu ráno  nás probudilo sluníčko, ještě zčásti schované v mlze, ale s velkou nadějí, že nám něco vysuší. I stalo se. Počasí obrátilo běh a jel se druhý Iron Road Prolog – kvalifikace. Trať byla už dost rozbitá, i tak se v rychlých úsecích jezdilo 150 km rychlostí na dlouhé převody. Tomáš se už nezlepšil a na start hlavního závodu, Red Bull Hare Scramble mu bylo přiděleno číslo 115, což je start ze třetí řady. Závod startuje po 50 jezdcích v deseti lajnách po dvou minutách. Velká spokojenost, všechny motokoně i celá družina ve zdraví. Večer proběhly v showplace různé akce jako FMX, Extrem Enduro, utkání K. Raikkonnena vs.T. Blazusiaka o nejrychlejší průjezd – WRC Citroen proti KTM 530 EXC, takže pořád se bylo na co dívat. V týmu už se ozvala nervozita hlavního závodu, která se dala očekávat.Teď se konečně můžu pořádně opřít do pořadatelů. Udělali z toho všeho “ruskej maslostroj“– prostě přivést co nejvíc lidí, vydělat co nejvíc peněz, ale jezdci nebo doprovod je absolutně nezajímají. Přitom jim tvoří jejich zisk. Absolutně žádná informovanost o průběhu závodu, jeho check pointech a degradace doprovodu závodníka na pěší blbce, kteří se ani nemohou rychle přesunout na další pomoc. Tohle je prasečina, kterou jsem nikde na žádných závodech neviděl. 

Neděle: vedro jako kráva, všude tuny prachu, motorka Tomáše nablýskaná, tygr na střeše auta budí pozornost všech poutníků, procházejících kolem. Těch jeho fotek – aspoň jednu zlatku za každou, tak máme vše zdarma! Tomáš v 10.30 odjíždí na startovací plochu, která se nachází v mínus 700 metrech, vytěžené  díře od vrchu lomu Erzberg, jehož špička je 1 564 m nad mořem. Pěší družina odjíždí pěšáckými povozy na jednotlivé úseky, kde je možná pomoc. Teplota v díře 36 stupňů, vzduch se ani nehne, Tomáš se schovává ve stanu Redbullu.

11.50 vychází a připravuje se na extrem, který nikdy nejel. 12.10 – start jeho lajny, všude prach od předchozích startujících, jezdci do sebe narážejí, protože ti, kteří nevyjeli, se v neprůhledné stěně vracejí a proti nim vyjíždějí další. Lom Tomáš projede celkem bez problémů a vyráží v ústrety něčemu, co neví, jak dopadne. Jsou to sjezdy, ve kterých se moto pouze klouže po prdeli i s jezdcem, následuje 150 m výjezd s kořenem na hraně, hromady balvanů a prostě ještě něco navíc, z čeho se nám  svíral zadek jenom při pohledu. V 15.15 závod  zastaven z důvodu zranění. Tomáš čeká na 13. pointu, nestihne ho opustit. Závod, který má cca 30 km a časový limit je 4 hodiny, končí. Pěšáci z doprovodu zabloudili, dohledáváme se ještě půl druhé hodiny po závodu. Nemít s sebou kvalitní vysílačky, zaplatíme na telefonech majlant. A teď to hlavní: Tomáš se umístil a 85. místě z 1 800 závodníků, do cíle dojelo pouze 16 jezdců! 

Velká gratulace jemu, našim sponzorům i pěšákům. Nešlo o nijak levnou záležitost, ale to hlavní jsme splnili, a to návrat všech ve zdraví. A kdyby se někomu snad zdálo, že 85. místo není  nic moc, může příští rok vyrazit a pak si psát svoji pohádku, o které zatím nic neví.

Odjíždíme v pondělí v 6.00 ráno, protože po veškeré nakládce vybavení už nezbylo mnoho koní k výkonu. Družina věrných doráží do rodného městečka Miletína v 17.00 - vše vyložit, ráno do práce. Věřte, že žízeň byla veliká, ale „páni peníze neserou“.  

To je konec naší pohádky, kterou jsme si vysnili před rokem a dotáhli ji do  konce. Všem, kdo nás podporovali na této cestě, mnohokrát děkujeme.

Za Mototigerteam Lubomír Kafka